40. Režim OSS (One Stop Shop)

Cesta: Daně → OSS přiznání

Režim jednoho správního místa (One Stop Shop, § 110a a násl. ZDPH) umožňuje odvést daň z přeshraničních plnění spotřebitelům v jiných členských státech EU jedním kvartálním přiznáním v Česku místo registrace k DPH v každé zemi zvlášť. Daň se počítá sazbou státu spotřeby, přiznává se v eurech a česká finanční správa ji přepošle do cílových států.

Tahle kapitola popisuje celý řetěz: kdy se registrovat, co nastavit, jak řádek do OSS vzniká, co se dělá s plněními, u kterých si systém není jistý, jak se OSS daň účtuje a jak se sestaví a doloží podání. Související témata mají vlastní kapitoly — import zahraničních dokladů, hromadné nastavení OSS, sazby a číselníky a daňový průvodce.

40.1 K čemu OSS je a kdy se registrovat

40.1.1 Kdy plnění patří do státu spotřeby

Do OSS patří plnění, u kterých se místo plnění přesouvá do státu odběratele:

• prodej zboží na dálku do jiného členského státu spotřebiteli (typicky e-shop),
• digitální (TBE) služby — telekomunikační, rozhlasové a televizní vysílání a elektronicky poskytované služby,
• další služby, u kterých místo plnění určuje sídlo příjemce.

Společné mají to, že odběratel je osoba nepovinná k dani (spotřebitel bez DIČ) z jiného členského státu EU. Dodání osobě s platným DIČ do OSS nepatří — je to osvobozené dodání do jiného členského státu (ř. 20 nebo 21 přiznání) a vykazuje se v souhrnném hlášení.

Běžné služby B2C, u kterých místo plnění zůstává v ČR podle § 9 odst. 2 ZDPH (konzultace, řemeslo, hodinová práce), se fakturují s českou daní a do OSS nevstupují — i když je odběratel z Polska.

40.1.2 Práh 10 000 EUR (§ 8 odst. 3 ZDPH)

Dokud součet všech přeshraničních B2C plnění do EU za kalendářní rok nepřekročí 10 000 EUR, může dodavatel plnění dál zdaňovat českou sazbou. Po překročení se místo plnění přesune do státu spotřeby a je nutné buď se registrovat k DPH v každé cílové zemi, nebo použít OSS. Registrace je možná i dobrovolně před dosažením prahu.

Práh je celounijní a společný pro zboží i služby. Do součtu se proto počítají i plnění, která zatím fakturuješ s českou daní — kdyby se sčítala jen ta už označená jako OSS, práh by nikdy nemohl být překročen.

40.1.3 Sledování prahu v aplikaci

Na stránce Daně → OSS přiznání je blok Čerpání prahu 10 000 EUR za zvolený kalendářní rok. Ukazuje součet v EUR, procento vyčerpání, rozpad podle států a případné datum překročení.

Do součtu vstupují všechna plnění za rok odběratelům ze států EU mimo zemi dodavatele a bez DIČ; koncepty, stornované doklady, proformy a penalizační faktury se vylučují.

40.2 Nastavení

40.2.1 Zapnutí režimu a platnost registrace

Cesta: Nastavení → Daně a účetnictví → Režim OSS (One Stop Shop). Je to čtvrtá modulová karta, hned za *Vést účetnictví*, *Vést mzdy* a *Vést skladovou evidenci*. Zaškrtnutím OSS režim se odkryjí čtyři pole:

Platnost se vyhodnocuje k datu plnění každého řádku, ne k datu vystavení dokladu ani k dnešku. Doklad s datem plnění před začátkem registrace zůstane tuzemský — a to je správně. Když registrace začala nebo skončila uvnitř vykazovaného čtvrtletí, přenese se hranice i do podání.

Po zapnutí se v editoru položek objeví OSS pole a v menu Daně stránka OSS přiznání. Bez zapnutého režimu se položka menu nezobrazí a přímý odkaz přesměruje na úvodní stránku.

Jiná měna podání než EUR není zakázaná, ale náhled i export na ni upozorní — EPO očekává částky v eurech.

40.2.2 Sazby DPH pro cizí země — hlídej pole Stát

Aby šla na položku vybrat zahraniční sazba, musí být v číselníku DPH sazeb (§ 73.1.2) založená — například PL-23, SK-23, HU-27. Zakládá se stejně jako tuzemská sazba, ale s jedním rozdílem, který je nejčastější příčinou toho, že import doklad odmítne:

Co se v takovém stavu stane:

• Import zahraničních dokladů se zastaví a v reportu adresně řekne, že kód PL-23 v číselníku sice je, ale se zemí CZ, a že je potřeba u něj opravit zemi na PL a import zopakovat.
• Když sazba pro danou zemi a procento neexistuje vůbec, hláška napřed vyzve ověřit, že plnění opravdu patří do té země, a teprve pak navede k jejímu založení — včetně připomínky, že formulář zemi předvyplňuje na CZ.

Je to záměrná pojistka, ne chyba: kdyby se sazba se špatnou zemí použila, skončila by cizí daň v českém přiznání k DPH. Zemi zkontroluj dřív, než spustíš import nebo hromadnou úpravu OSS.

Jak se sazba páruje na položku:

Sazby s příznakem reverse charge se pro OSS nepárují.

Tabulka DPH sazeb slouží jen k tomu, aby se sazba dala na položku vybrat. Autoritou o tom, kam plnění patří, není — tou je číselník sazeb členských států popsaný níže. Důvod je prostý: DPH sazby si zakládá uživatel a může v nich mít překlep, kdežto číselník je nezávislý.

40.2.3 Číselník sazeb členských států

Cesta: Nastavení → Číselníky → Sazby států OSS (§ 73.1.2b).

Je to kontrolní číselník sazeb DPH platných v jednotlivých členských státech — ne sazby pro doklad. Aplikace se ho ptá na jedinou věc: *platí tahle sazba v téhle zemi k tomuhle datu?* Odpověď rozhoduje o tom, jestli je plnění tuzemské, nebo patří do OSS.

Číselník je dodaný s aplikací, sdílený celou instalací a běžně se needituje. Měnit ho smí jen správce instance a jen z webového rozhraní.

Kdy do něj sáhnout. Sazby dodané s aplikací nevyhnutelně stárnou. Když některý členský stát sazbu změní dřív, než vyjde nová verze MyÚčta, zkrať platnost systémové sazby ke dni před účinností změny a vedle ní založ vlastní s novým procentem. Dokud to neuděláš, bude aplikace u dokladů s novou sazbou hlásit, že sazba v číselníku k datu plnění není.

Systémový řádek nelze přepsat ani smazat — jeho hodnoty používá aktualizační migrace k rozpoznání, co je vlastní záznam. Povolené jsou u něj jen dvě akce: Zkrátit platnost k datu a Vyřadit (a zase Vrátit).

Když sazba na dokladu číselníku neodpovídá, aplikace varuje, ale neblokuje — číselník může být zastaralý a poslední slovo má člověk. Varování se objeví v náhledu podání i v náhledu hromadné úpravy a rozlišuje čtyři situace: číselník v databázi vůbec není, stát v něm není, procento v té zemi k datu neplatí (s výčtem těch, které platí), nebo procento sice platí, ale pod jiným typem sazby, než jaký doklad deklaruje.

40.2.4 Výchozí nastavení na kartě odběratele

Karta klienta má sekci Režim OSS se dvěma poli:

Karta umí OSS jedině vyloučit, vynutit ne. Vyloučení se hodí u odběratele, o kterém víš, že je osobou povinnou k dani, jen zatím nedodal DIČ. Opačný směr karta nenabízí schválně: o tom, že plnění do OSS patří, rozhoduje sazba, země odběratele a číselník — ne uložený úmysl na kartě.

Vyloučení je přitom bezpečné: pravidlo z § 40.3.2 platí dál, takže ani u vyloučeného odběratele se cizí sazba nestane tuzemskou — řádek se místo toho odmítne s hláškou.

Výchozí typ plnění je nejlevnější způsob, jak se zbavit opakované ruční práce u e-shopu se zbožím — viz § 40.9.

Výchozí země spotřeby na kartě záměrně není. Země se bere z adresy odběratele na konkrétním dokladu, protože ta je pravdivější než uložená karta.

40.3 Jak vzniká OSS řádek

Zařazení do OSS je vlastnost jednotlivého řádku faktury, ne celého dokladu. Odvozuje se automaticky ve všech vstupních kanálech — při importu, u pravidelné fakturace, při synchronizaci z iDokladu a Fakturoidu, při čtení PDF i přes veřejné API. V editoru faktury zůstává ruční přepínač, ale i tam běží stejné kontroly.

40.3.1 Podmínky, které OSS vylučují

Nejdřív se vyhodnotí, jestli řádek vůbec může být OSS. Stačí jediná z těchto podmínek a OSS je vyloučené:

Každá podmínka má vlastní hlášku i konkrétní radu, co doplnit.

40.3.2 Rozhodovací pravidlo

Zbytek rozhodne číselník sazeb členských států, kterému se položí dvě otázky: *platí tahle sazba v zemi dodavatele k datu plnění?* a *platí ve státě spotřeby?* Každá má tři možné odpovědi — platí / neplatí / nevím.

Celé pravidlo se dá shrnout jednou větou:

Do tuzemského přiznání smí jen řádek, u kterého číselník POZITIVNĚ potvrdí, že sazba v zemi dodavatele k datu plnění opravdu platí. Každá jiná odpověď — neplatí, nevím, nečitelné datum — znamená, že se řádek do tuzemska nepustí.

Řádek s nulovou sazbou je z pravidla vyňatý — číselník nulové sazby nevede.

40.3.3 Co systém odmítne a proč

Odmítnutí nastane, když je OSS z nějakého důvodu vyloučené, ale číselník zároveň nepotvrdí, že sazba v zemi dodavatele platí. Typický případ: doklad se sazbou 23 % pro odběratele, který má DIČ, nebo doklad se zahraniční sazbou z doby před začátkem registrace.

Hláška má vždycky dvě věty — proč a co s tím. Například že sazba 23 % podle číselníku v zemi dodavatele k datu plnění neplatí, takže řádek nemůže být tuzemské plnění, ale do OSS ho zařadit nelze, protože firma nemá zapnutý režim OSS.

Důvod téhle přísnosti je zásadní a stojí za zapamatování:

Sazba, kterou číselník v zemi dodavatele nezná, se nikdy nevykáže jako tuzemské plnění. Kdyby ano, polská nebo maďarská daň by tiše skončila na ř. 1 českého přiznání k DPH jako česká daň na výstupu, kde ji mezi stovkami tuzemských řádků nikdo nenajde — až přijde výzva. Aplikace se raději zastaví a řekne, co opravit.

40.3.4 Typ sazby a typ plnění

Typ sazby (základní / snížená / druhá snížená / parkovací) se nikdy nedomýšlí. Buď ho potvrdí číselník podle země a procenta, nebo zůstane prázdný s varováním. Řádek bez typu sazby se do podání nedostane — doplň ho na položce nebo hromadnou úpravou.

Typ plnění (zboží / služba) se hledá od nejkonkrétnějšího signálu:

1. měrná jednotka položky,
2. výchozí typ plnění z karty odběratele,
3. převažující činnost dodavatele (CZ-NACE),
4. výchozí „služba" — a to je hlášené varování, ne tichý dosazený údaj.

Poslední bod je v praxi nejdůležitější: jednotka ks je záměrně vedená jako neutrální (je to výchozí hodnota, takže netvrdí nic), takže e-shop se zbožím skončí u „služby", pokud nemá vyplněný CZ-NACE nebo výchozí typ na kartě odběratele. Viz § 40.9.

40.3.5 Rozdíly mezi kanály

Odvození je ve všech kanálech totožné. Liší se jen to, co se stane s odmítnutým řádkem — a to podle toho, jestli je zdroj pravdy venku a dá se běh zopakovat:

Šablony pravidelných faktur si OSS pamatují jako rozhodnutí člověka, takže mají přednost před odvozením a příznak k posouzení u nich nevzniká. Jediná výjimka: pokud k datu plnění generovaného dokladu registrace do OSS neplatí, uložené rozhodnutí se nepoužije, jede se odvozením a řádek příznak k posouzení dostane.

Nastavuje se přímo na položce šablony (Faktury → Pravidelné → editor šablony): u řádku je zaškrtávátko OSS a pod ním stát spotřeby, typ sazby a typ plnění — stejná pole jako na řádku faktury, jen bez kurzu, přepočtených částek a opravy období (to jsou vlastnosti konkrétního dokladu, ne předpisu). Stát spotřeby je povinný: bez něj se řádek uloží jako tuzemský, protože položku s OSS a bez země by cron při každém běhu vyrobil neplatnou. Prázdný typ sazby doplní při generování odvození, ale jen když mluví o témže státu spotřeby. Podrobně § 17.2.3.

Bez uloženého rozhodnutí šablona mlčí a rozhoduje odvození při každém generování — tak fungují všechny šablony založené dřív, než přibyla OSS pole. Pro e-shop fakturující spotřebitelům v EU je to bezpečná výchozí cesta; uložené rozhodnutí má smysl tam, kde odvození samo nestačí (typ sazby, který číselník nepotvrdil, nebo typ plnění, který z jednotky ani z CZ-NACE nevyplývá).

Na začátku každého importního běhu proběhne rychlá kontrola číselníku. Když tabulka chybí nebo číselník nevede ani jednu sazbu pro zemi dodavatele, ohlásí se to jednou nahlas — jinak by se odmítl každý doklad se sazbou nad 0 %, včetně ryze české faktury.

40.4 Plnění k ručnímu posouzení

Některá plnění systém zařadit umí, ale ne s jistotou. Označí je proto k ručnímu posouzení. Nejde o chybu, jde o otázku, kterou musí zodpovědět člověk.

40.4.1 Dva stavy, které vypadají podobně

Sporné řádky končí na dvou různých místech a každé se řeší jinou otázkou:

Proč se import rozhoduje ve prospěch OSS. Chybně zařazený OSS řádek uvidíš v náhledu podání, který má pár řádků. Chybně zařazený tuzemský řádek zmizí mezi stovkami řádků přiznání k DPH. Ze dvou možných omylů je ten první levnější. U kanálů, které běží bez lidského zásahu, je to obráceně — do OSS podání nemá jít nic, co nikdo nepotvrdil.

Zvláštní případ druhého stavu: řádek je zdaněný tuzemskou sazbou, přestože jde o přeshraniční plnění spotřebiteli bez DIČ a firma má k datu plnění aktivní registraci. Aplikace sazbu ani zařazení nemění — uvádí je doklad a registrace je dobrovolná, takže plnění tuzemské být může — jen se rozpor označí. U odběratele s vyloučeným OSS se tenhle rozpor nehlásí vůbec, byl by to šum na každé jeho faktuře.

40.4.2 Kde je najdeš

Rozhodnutí uděláš v editoru faktury (přepínač OSS na položce) nebo hromadně — § 40.5; výběr Jen řádky k ručnímu posouzení zabírá oba stavy najednou.

40.4.3 Doklad rozpadlý mezi obojí

Kontrola soudržnosti běží při každém uložení dokladu. Když jedna faktura obsahuje zároveň OSS řádky a tuzemsky zdaněné řádky, leží ve dvou různých přiznáních. Doklad se nezamítá — smíšená faktura umí vzniknout legitimně — ale označí se obě strany rozporu a uživatel dostane výzvu zkontrolovat sazby. Nulové sazby a slevové řádky se do posouzení nepočítají.

40.5 Hromadná editace OSS

Po migraci nebo po importu zůstanou desítky až stovky řádků, u kterých je potřeba údaje doplnit nebo opravit. Proklikat je po jednom není reálné, proto má seznam faktur hromadnou akci Nastavit OSS (N) — § 14.3.2.

Typický postup: vyfiltruj doklady filtrem Místo plnění (OSS), označ je, spusť akci, projdi náhled, potvrď.

40.5.1 Dialog a povinný náhled

Náhled je povinný — bez něj změnu provést nelze. Ukazuje, kolik dokladů a položek se změní, kolik se přeskočí a proč, a jaká varování k sazbám vznikla. Teprve pak jde kliknout Provést změnu.

Další omezení:

• na dávku je limit 200 dokladů;
• provedení změny jde jen z webového rozhraní, ne přes API token (náhled ano);
• klientská role akci nemá vůbec.

Celá akce se odmítne, když se pokusíš zapnout OSS bez zapnutého režimu u firmy, zvolit jako zemi spotřeby zemi identifikace dodavatele (takové plnění je tuzemské), nebo zemi, která není členským státem EU.

Volba Označit řádky jako posouzené existuje proto, že potvrzení místa plnění je rozhodnutí člověka a systém ho sám neruší.

40.5.2 Co se přeskočí a proč

Akce nemá „provést i tak". Příznak OSS rozhoduje, jestli řádek jde do českého přiznání, nebo do OSS podání, takže na dokladu, který už je odevzdaný nebo zamčený, se nepřepisuje. Přeskočí se celý doklad, ne jen sporný řádek:

„Podáno" znamená prokazatelně odevzdaný snapshot. Samotné stažení XML podáním není.

40.5.3 Vypnutí OSS je hlídané stejně jako zapnutí

Zhasnout příznak OSS znamená přesunout daň z OSS podání na ř. 1 českého přiznání. Je to tedy stejně vážný krok jako zapnutí, jen opačným směrem — a proto se ptáme téhož číselníku téže otázky:

• Řádek, který se stěhuje (byl OSS a přestává jím být), a číselník sazbu v zemi dodavatele nepotvrdí → celý doklad se přeskočí. Odpověď „nevím" (chybí číselník, stát k datu nezná, nečitelné datum plnění) se bere stejně jako „neplatí".
• Řádek, který mimo OSS byl už předtím, se nikam nestěhuje → změna projde, jen se vypíše varování, ať ověříš, jestli do tuzemského přiznání opravdu patří. Bez téhle výjimky by nešlo odklikat řádky označené „nevím" z automatických kanálů, což je hlavní důvod, proč výběr *Jen řádky k ručnímu posouzení* existuje.
• Sazba 0 % je z kontroly vyňatá.

Vypnutí OSS zároveň vynuluje zemi spotřeby, typ sazby i typ plnění. Peněžní údaje (ručně zadaný kurz, ručně zadané částky v měně podání) se záměrně nemění — vynulovat by zahodilo ruční práci.

Po zásahu se příznak „k ručnímu posouzení" přepočítá. Pokud doklad i po změně leží zároveň v OSS podání a v tuzemském přiznání, příznak se vrátí — volba „Označit řádky jako posouzené" ho nedokáže odklikat pryč, dokud rozpor trvá, a náhled to dopředu ohlásí.

Pokud dávka narazí na chybu, zastaví se u prvního dokladu, který neprošel, a výsledek vypíše, které doklady jsou už změněné a které se ani nezkusily. Změněným dokladům se zahodí PDF cache, protože doklad nese OSS doložku.

40.6 Doklad navenek

40.6.1 Doložka na faktuře

Jakmile je na dokladu aspoň jeden OSS řádek, nese doklad OSS doložku — a to shodně v PDF i ve veřejném náhledu („web faktura"), česky nebo anglicky podle jazyka dokladu.

• Doklad celý v OSS: „Daň je přiznána a odvedena ve státě spotřeby v režimu jednoho správního místa (One Stop Shop) podle § 110a a násl. zákona o DPH."
• Smíšený doklad: opatrnější formulace, která výslovně říká, že se týká jen položek v režimu OSS.

Za větou se jmenovitě vypíšou státy spotřeby. Výčet je buď úplný, nebo se nevypíše vůbec — kdyby některý OSS řádek zemi neměl, neúplný výčet by na dokladu lhal. Slevové řádky se nepočítají mezi řádky plnění, takže z dokladu celého v OSS nedělají smíšený.

V editoru nese OSS řádek informační štítek Jedno správní místo.

40.6.2 Exporty

Důvod odmítnutí u Pohoda XML: její formát vede sazbu DPH jako výčet tuzemských úrovní (základní / snížená / nulová) a nemá kam zapsat zemi spotřeby. Polská sazba 23 % by do Pohody dorazila jako česká základní. Export proto raději nic neudělá, než aby cizí sazbu tiše vydával za českou — § 20.4.7.

Řádky v režimu OSS vykaž přes Daně → OSS přiznání a doklady s nimi z exportu do Pohody nebo Sterea vyřaď.

40.7 Účtování OSS daně

Daň v režimu OSS není česká daň na výstupu. Patří jinému členskému státu, do přiznání k DPH ani do kontrolního hlášení nevstupuje a odvádí se samostatně. Proto se neúčtuje na 343, ale na vlastní účet:

345.100 — DPH v režimu OSS (jiný členský stát), obsazované předkontací oss.output.vat.

Co to znamená prakticky. Na účtu 343 zůstává přesně to, co jde do přiznání k DPH, takže zůstatek 343 jde s přiznáním srovnat. Dokud OSS daň končila na 343, srovnat se nedal. V rozvaze je 345.100 součástí téže položky „Stát — daňové závazky a dotace" jako 343, takže se ve výkazech nic nemění — mění se jen možnost kontroly.

Zápisy vydané faktury:

Smíšená faktura se zaúčtuje jedním dokladem, jen se daňová noha rozdělí mezi 343 a 345.100. Dobropis i storno obracejí obě daňové nohy.

Úhrada OSS závazku z banky se rozpozná zvlášť a zaúčtuje MD 345.100 / D 221. Platba se pozná podle čísla účtu finanční správy vyhrazeného pro OSS, ne podle variabilního symbolu — referenční číslo OSS platby má tvar CZ/CZ<DIČ>/Qn.RRRR, což není číselný variabilní symbol. Odvádí se v měně podání, tedy v eurech.

Účet lze v předkontacích u pravidla oss.output.vat změnit — například na vlastní analytiku k 343. Pak se ale zůstatek 343 s přiznáním k DPH přestane shodovat, což je přesně ten problém, kvůli kterému má OSS daň vlastní účet.

40.8 Přiznání a podání

40.8.1 Kvartální náhled

Cesta: Daně → OSS přiznání. Nahoře se volí rok a čtvrtletí, pod tím jsou čtyři záložky — Náhled, Archiv podání, Rekonciliace, Evidence § 110f — a tlačítko Stáhnout XML.

Do přiznání vstupují jednotlivé OSS řádky vydaných faktur, jejichž datum plnění patří do zvoleného čtvrtletí. Aplikace je seskupí podle státu spotřeby, typu plnění, typu sazby a procenta a oddělí běžná plnění od oprav za dřívější období. Výpočet vychází z řádkových základů a daně, ne z hlaviček dokladů.

Karty nahoře: Období, Základ daně, DPH z plnění, Opravy DPH, DPH celkem a Termín podání. Termín je konec kalendářního měsíce následujícího po skončení čtvrtletí (Q1 → 30. 4.).

Tabulka po státech ukazuje sazbu, typ sazby, základ, daň a počet řádků; rozbalovací Detail řádků vypíše jednotlivé doklady včetně měny a kurzu.

Náhled kontroluje zejména vyplněnou zemi spotřeby, existenci a shodu sazby proti číselníku, přítomnost typu sazby, přepočet do měny podání a údaje potřebné pro opravy minulých období. OSS řádky jsou současně vyřazené z českého přiznání k DPH, kontrolního hlášení i Knihy DPH.

40.8.2 Přepočet do měny podání

Částky v jiné měně se do měny podání přepočtou kurzem Evropské centrální banky zveřejněným pro poslední den zdaňovacího období (čl. 91 směrnice 2006/112/ES) — jedním kurzem pro celé čtvrtletí, ne denním kurzem k datu plnění.

• Když ECB pro poslední den kurz nezveřejnila (víkend, svátek TARGET), použije se nejbližší následující den; použité datum vidíš v souhrnu náhledu.
• Kurz ČNB k datu plnění se tu nepoužívá — ten platí pro tuzemský základ daně, ne pro OSS podání.
• Ruční kurz i ruční částky zadané na položce mají přednost vždy.
• Dokud kurz pro dané čtvrtletí neexistuje (období ještě neskončilo, výpadek), zůstanou řádky nepřepočtené, náhled to jmenovitě oznámí a XML nejde vytvořit.

40.8.3 Opravy minulých období

Oprava plnění za dřívější čtvrtletí patří v OSS podání do samostatného oddílu s uvedením opravovaného období. Zadává se na položce faktury v editoru v poli Oprava období: buď *Běžné plnění* (výchozí), nebo konkrétní čtvrtletí ve tvaru RRRRQn. Nabízí se čtvrtletí od 2021Q3 po to, které předchází aktuálnímu.

Oprava se nepřepočítává kurzem běžného čtvrtletí, ale kurzem opravovaného období. Hledá se ve dvou krocích: nejdřív v evidenci § 110f zapsané k podání toho čtvrtletí, potom v kurzu ECB pro jeho poslední den. Zdroj kurzu je vidět v souhrnu náhledu. Když neuspěje ani jeden, je oprava neplatná, řádek zůstane nepřepočtený a export se zastaví s vysvětlením — pomůže ruční kurz nebo ruční částky na položce.

Dobropis nebo storno bez vyplněného původního období podání nezablokuje, ale náhled na něj upozorní: oprava se započte do běžného čtvrtletí, tedy do jiného, než kam patří. Import původní období nedoplňuje — v souboru není z čeho ho poznat.

40.8.4 XML formuláře OSSEI1

Stažení vytvoří XML formuláře OSSEI1 v měně nastavené pro OSS. Struktura:

Export se zastaví, když jsou v období neplatná původní období oprav, chybí přepočet do měny podání, nebo některý řádek nemá zemi spotřeby, platný typ plnění či platný typ sazby.

Export jen varuje při chybějícím DIČ, měně podání jiné než EUR, chybějícím IBAN nebo vynechané opravě.

Export vyžaduje oprávnění exportovat daňové výkazy, uloží neměnný snapshot zdrojových dat do archivu a zapíše akci do activity logu.

40.8.5 Kde se OSS přiznání podává

XML má formát OSSEI1, ale obecnou cestou EPO ho podat nelze. Daňový portál písemnost sice rozpozná — zobrazí *„DAP OSS - režim EU - Přiznání k DPH platné od

1. 7. 2021"* — a vzápětí ji odmítne hláškou:

Pro práci s písemností „DAP OSS - režim EU - Přiznání k DPH platné od 1.7.2021" musíte být přihlášeni v aplikaci MOSS/OSS!

MOSS/OSS je samostatná aplikace Daňového portálu, v horní liště vedle EPO, Registru DPH, Vracení DPH a DAC7. Přihlášení do EPO pro ni neplatí — je potřeba se přihlásit přímo do ní.

Postup je tedy:

1. V Daně → OSS přiznání projdi náhled a varování.
2. Stáhni XML tlačítkem *Stáhnout XML*.
3. Na Daňovém portálu se přihlas do aplikace MOSS/OSS a nahraj soubor tam.
4. Vrať se do MyÚčta a v Nástroje → EPO podání a archiv označ snapshot jako podaný, případně k němu přilož potvrzení.

40.8.6 Archiv podání a rekonciliace

Záložka Archiv podání vypisuje všechny archivované OSS snapshoty s časem vzniku, stavem, výsledkem validace, SHA-256 otiskem a odkazem na stažení uloženého souboru. Tytéž snapshoty leží ve společném archivu v Nástroje → EPO podání a archiv (kapitola 70), kde se k nim připojují pokusy o podání, doručenky a označení „podáno".

Archivovaný soubor prokazuje, co vzniklo — ne že bylo podáno. Po odeslání snapshot označ jako podaný, jinak archiv není důkazem podání.

Záložka Rekonciliace porovnává archivované podání s tím, co by se za totéž období podalo dnes. Neimportuje cizí XML — srovnává uložený podklad s aktuálním náhledem, takže odhalí doklad opravený zpětně po podání, doklad, který z období zmizel (storno, přesun data plnění), i přesun daně do jiného státu.

Výsledkem je jeden ze čtyř závěrů: za období není nic archivováno; archivované podání nemá uložený podklad (porovnej ručně proti staženému XML); dnešní náhled odpovídá; nebo se dnešní náhled liší — pak zvaž opravné podání za původní období. Rozdíly se vypisují v součtech, v řádcích podání i jako seznam dokladů změněných po podání.

40.8.7 Evidence § 110f

Evidence vybraných plnění podle § 110f ZDPH (a čl. 63c prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011) se uchovává 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém bylo plnění uskutečněno, a na žádost správce daně se poskytne elektronicky.

Záznamy vznikají při stažení OSS XML, z téhož čtení dat jako podání, a jsou write-once — nelze je změnit ani smazat. Hodnoty se kopírují, nedopočítávají se z živých dokladů, protože evidence musí i za deset let ukazovat, co bylo podkladem podání. Sloupec Uchovat do říká, kdy lhůta končí.

Data jde stáhnout tlačítky Export CSV a Export JSON.

Záložka zároveň poctivě vypisuje sekci Body čl. 63c, které aplikace doložit neumí — zálohy přijaté před uskutečněním plnění (nemají vazbu na konkrétní OSS řádek), místo zahájení a ukončení přepravy u zboží, a doklad o vrácení zboží (vrácení je zachyceno opravným dokladem, ne důkazem o vrácení věci). Tyhle body si v případě kontroly dolož jinak.

40.9 Na co si dát pozor

Tenhle oddíl shrnuje věci, které nejsou vadou aplikace, ale rozejdou se s očekáváním — a některé musí uživatel opravit ručně.

40.9.1 Typ plnění u položek v kusech je odhad

Jednotka ks je záměrně neutrální — je to výchozí hodnota, takže o zboží ani službě netvrdí nic. Když soubor jednotku nenese vůbec, dosadí se výchozí „služba" a do podání jde typ plnění S. Pro e-shop se zbožím je to špatně, patří tam G.

Hláška se u dokladu objeví jen jednou, u první položky, i když se týká všech — je to záměrná deduplikace, aby dvacetipoložková faktura nevyrobila dvacet stejných vět.

Dvě cesty, jak to napravit:

1. hromadná úprava OSS nad výběrem dokladů (§ 40.5);
2. výchozí typ plnění na kartě odběratele — nové doklady ho pak dostanou samy a ruční práce se neopakuje. Případně doplnit dodavateli CZ-NACE.

40.9.2 Dobropisy a jejich původní období

Import ani jiný automatický kanál původní období opravy nedoplní — v žádném zdrojovém souboru není z čeho ho poznat. Dokud ho na položce nevyplníš, vykáže se oprava do běžného čtvrtletí místo do toho, kam patří. Kolik takových dokladů je, říká souhrn importu i náhled podání.

40.9.3 Haléřové rozdíly u množství větší než jedna

Jednotková cena bez DPH se vede na dvě desetinná místa. Když vyjde na víc (např. 0,2683 EUR za kus) a množství je větší než 1, přenásobením vznikne rozdíl proti zdrojovému systému — na jednom dokladu jde o haléře, na kvartálním podání o jednotky eur.

Není to chyba importu, je to mez datového modelu. Při rekonciliaci OSS podání proti původnímu systému tyhle rozdíly očekávej a nehledej za nimi chybu.

40.9.4 Země spotřeby se bere z odběratele, ne z měny

Doklad v eurech pro slovenského odběratele jde do SK se slovenskou sazbou, ne do nějaké „eurozóny". Rozhoduje země odběratele na konkrétním dokladu, ne měna a ne uložená karta klienta.

To druhé má praktický důvod: odběratel bez IČO i DIČ (tedy každý spotřebitel) se páruje podle shody jména, takže při tisících spotřebitelů může jeden Jan Novák skončit na kartě jiného Jana Nováka. Daňově to neškodí — zařazení bere zemi z dokladu — ale v adresáři to nepořádek udělá.

40.9.5 Nulová sazba pro odběratele s DIČ

Dodávka s nulovou sazbou odběrateli s platným DIČ do OSS nepatří — je to osvobozené dodání do jiného členského státu. Zařadí se podle měrné jednotky buď jako dodání zboží (ř. 20 přiznání, kód 0 v souhrnném hlášení), nebo jako poskytnutí služby (ř. 21, kód 3). Protože jednotka ks nic netvrdí, u zboží může vyjít služba. Zkontroluj to a případně oprav — souhrnné hlášení se řídí toutéž klasifikací.

40.9.6 Historické doklady z doby před nastavením OSS

Doklady, které do systému natekly dřív, než byl OSS správně nastavený, mohou mít příznak OSS prázdný a jejich zahraniční daň může být vykázaná v českém přiznání. Než podáš přiznání za období, do kterého takový import spadl, projdi si zahraniční doklady v tom období a ověř, že v přiznání k DPH nefigurují. Filtr Místo plnění (OSS) a hromadná úprava jsou na to ta správná dvojice.

40.9.7 Náhled je poslední kontrolní bod

Náhled OSS podání je krátký — řádek na kombinaci stát × sazba — a je to poslední místo, kde se chyba dá chytit dřív, než XML odejde na portál. Než ho stáhneš, projdi varování, ověř počet řádků k ručnímu posouzení a porovnej součty s tím, co čekáš.