38. Fakturujeme — daňový průvodce

Tahle kapitola je daňový rozcestník k vystavování dokladů: co aplikace pozná a doplní sama, kde tě nechá rozhodnout a kde končí (a tvůj účetní začíná). Mechaniku obrazovek popisují 14. Faktury a 15. Editor faktury, výkazy pak 39. Výkazy DPH.

38.1 Daňový status firmy — plátce, neplátce, identifikovaná osoba

Daňový status dodavatele určuje chování celé aplikace: tvar dokladu, dostupné sazby, povinné poznámky i to, jaké výkazy se vůbec nabídnou. MyÚčto rozlišuje tři stavy — plátce DPH, neplátce a identifikovaná osoba (§ 6g–6l ZDPH).

38.1.1 Status se vede v čase, ne jako jeden přepínač

Cesta: Nastavení → Daně a účetnictví → Daňové nastavení → Plátcovství DPH.

Status není zaškrtávátko, které by platilo „ode dneška napořád". Je to historie změn: každý řádek nese datum účinnosti a stav (plátce / neplátce / identifikovaná osoba). Stav k libovolnému dni je poslední řádek s účinností menší nebo rovnou tomu dni.

Proč to není jen dnešní příznak. Doklad se posuzuje k rozhodnému datu dokladu (datum plnění, u dobropisu datum doručení opravného dokladu), ne podle toho, jak je firma nastavená dnes:

• PDF a exporty vykreslí doklad podle stavu k jeho datu — faktura vystavená v době plátcovství zůstane daňovým dokladem, i když firma později registraci zrušila.
• Vystavení dokladu s DPH aplikace zablokuje, pokud firma k rozhodnému datu plátcem nebyla (§ 108 odst. 4 ZDPH — uvedená daň by se musela odvést). Hláška je adresná: *„Firma není k rozhodnému datu dokladu (…) plátcem DPH."* V srpnu tak lze doúčtovat červnové plnění s DPH, ale červencové už ne.
• Výkazy DPH posuzují plátcovství ke konci období výkazu, ne podle dnešního stavu — viz § 36.

38.1.2 Co se na dokladu mění u neplátce

Neplátce dle ZDPH nemá nárok DPH účtovat ani vykazovat. Faktura je proto čistě jednosloupcová (Cena/j → Celkem) a nese povinnou poznámku.

38.1.3 Kdy se plátcem staneš ze zákona (§ 6 a § 94 ZDPH)

Plátcovství vzniká ze zákona z obratu, ne přihláškou. Od 1. 1. 2025 se sleduje kalendářní rok (dříve klouzavých 12 měsíců) a existují dva limity s různým následkem:

Aplikace obrat sleduje a v Daně a účetnictví zobrazí banner: kolik obrat činí, který limit překročil, ke kterému dni plátcovství vzniká a do kdy je potřeba podat přihlášku k registraci (10 pracovních dnů ode dne překročení 2 000 000 Kč — § 94 odst. 1; kotvou lhůty je dolní limit, horní limit mění jen den vzniku plátcovství). Tlačítkem Zapsat do historie rovnou založíš odpovídající řádek.

Banner nic sám nepřepíná: registraci i zápis do historie provádíš ty.

38.1.4 Identifikovaná osoba (§ 6g–6l ZDPH)

Třetí stav mezi plátcem a neplátcem — typicky freelancer, který fakturuje služby do EU (a/nebo nakupuje zahraniční služby typu reklamy či SaaS), ale v tuzemsku plátcem není. V historii plátcovství založ řádek se stavem Identifikovaná osoba k datu, od kterého povinnost vznikla.

Co se tím změní (vše ostatní zůstává jako u neplátce):

38.1.5 Vznik a zrušení registrace — § 79 a § 79a

Změna statusu má daňový dopad i na majetek a zásoby, které firma už drží:

• při registraci může vzniknout nárok na odpočet z obchodního majetku pořízeného nejvýše 12 měsíců před vznikem plátcovství (§ 79),
• při zrušení registrace vzniká povinnost uplatněný odpočet snížit (§ 79a) — u zásob se vrací celý, u dlouhodobého majetku jen podíl za roky zbývající z pěti- nebo desetileté lhůty.

Jakmile do historie zapíšeš registraci nebo její zrušení, aplikace na to upozorní a nabídne proklik do agendy Daně → Opravy DPH (§ 43, § 79). Položky zadává účetní ručně — z dokladu nejde poznat, zda věc k rozhodnému dni pořád tvoří obchodní majetek. Součet se promítne na ř. 45 přiznání k DPH; evidence sama do deníku neúčtuje. Podrobně § 36 — Opravy DPH.

38.2 Sazby DPH a klasifikace

38.2.1 Číselník sazeb

Standardní seed obsahuje čtyři sazby pro Česko:

Sazby spravuješ v Nastavení → Číselníky → Sazby DPH (§ 96.1.2). Můžeš přidávat další (typicky sazby členských států pro OSS — SK-23, PL-23, HU-27), upravovat popisek nebo zneplatnit zastaralé pomocí Platí do. Default sazba se předvyplní u nově přidané položky faktury.

38.2.2 Klasifikace DPH — co doklad opravdu zařadí do výkazů

Sazba říká, kolik se počítá. Klasifikační kód říká, kam plnění patří: řádek přiznání DPHDP3, oddíl kontrolního hlášení, směr použití (prodej/nákup), zvláštní režimy (reverse charge, kód režimu KH, oprava nedobytné pohledávky) a kód předmětu plnění pro tuzemský RC (§ 92b–92f) do sekce A.1 / B.1 kontrolního hlášení.

• Klasifikace se přiřadí sama podle sazby a situace na dokladu; v editoru ji lze přepsat per řádek i za celou hlavičku.
• Vestavěné systémové kódy jsou společné a needitovatelné; vlastní kód si firma založit může, ale jen s vědomím dopadu na DPHDP3, KH a Knihu DPH.
• Není to popisek: backend podle klasifikace zařazuje řádky do daňových sestav.

Detail v § 36 — VAT klasifikační kódy a § 96.14.

38.3 Datum plnění, zálohy a zjednodušený doklad

38.3.1 DUZP je to, co rozhoduje

V hlavičce dokladu jsou dvě různá data a pletou se často:

• Vystaveno — kdy doklad vznikl,
• DUZP (datum uskutečnění zdanitelného plnění) — podle něj se plnění zařadí do zdaňovacího období, posoudí plátcovství, ověří platnost sazby i platnost registrace do OSS.

Ve výchozím stavu se DUZP rovná datu vystavení; u doúčtování zpětného plnění ho změň, ne naopak.

38.3.2 Zálohová faktura není daňový doklad

Zálohová faktura (proforma) je výzva k platbě — do výkazů DPH nevstupuje. Plátce DPH má povinnost vystavit daňový doklad k přijaté platbě (§ 28 odst. 2 ZDPH) s DUZP = den přijetí platby. MyÚčto ho u úhrady zálohové faktury vystaví jako koncept automaticky (bankovní párování) nebo na klik:

• DPH se počítá shora koeficientem (§ 37) a platba se rozdělí mezi sazby zálohy poměrně podle jejich vah,
• doklad se čísluje v řadě faktur, do výkazů DPH / KH / Knihy DPH vstupuje v měsíci platby a vystavením je rovnou zaplacený,
• finální doklad (vyúčtování) pak ke zdaněným platbám přidá záporné odpočtové řádky podle § 37a — daní se jen zbytek, nic dvakrát,
• u cizoměnové platby se pro DPH použije kurz k datu přijetí platby, ne kurz původní proformy.

Daňový doklad k platbě se nevystavuje u neplátce, u plnění v přenesené daňové povinnosti (u RC se záloha nedaní — daň vzniká až k DUZP plnění) a v režimu OSS (daň se přiznává ke dni přijetí úplaty přímo v OSS přiznání). Podrobně § 16.1.2 a § 15.8.

38.3.3 Zjednodušený daňový doklad (§ 30 ZDPH)

Do 10 000 Kč včetně daně lze vystavit zjednodušený daňový doklad — nemusí obsahovat údaje o odběrateli, základ daně ani výši daně (§ 30a). V editoru je to zaškrtávátko; aplikace ho odmítne ve třech případech, kde to zákon nedovolí:

38.3.4 Storno vs. dobropis

• Dobropis (opravný daňový doklad, § 42) je daňový doklad se zápornými částkami a vazbou na původní fakturu — patří do období, kdy byl odběrateli doručen.
• Interní storno je jen interní zrušení dokladu, klientovi se nevystavuje.
• Oprava chybně určené výše daně (§ 43) — například špatná sazba — není dobropis: patří zpětně do období původního plnění a jde do dodatečného přiznání. Eviduje se v Daně → Opravy DPH (§ 43, § 79).

Rozhodovací pravidlo je v § 15.9.

38.4 Reverse charge (přenesená daňová povinnost)

Reverse charge (RC) přesouvá povinnost odvést DPH na příjemce faktury. Vystavitel účtuje 0 % a doplní zákonnou poznámku. V MyÚčtu se RC řeší checkboxem Reverse charge v hlavičce faktury.

38.4.1 Kdy RC vystavit

• Tuzemský RC (§ 92a–§ 92g ZDPH): stavební a montážní práce mezi plátci v ČR, zlato, šrot, mobilní telefony, integrované obvody, plyn/elektřina pro obchodníka… (přesný výčet § 92a–g). Oba subjekty musí být plátci DPH v ČR. U těchto plnění patří do kontrolního hlášení i kód předmětu plnění — nese ho klasifikace DPH (§ 38.2.2).
• EU B2B s reverse charge: dodavatel je plátce DPH v ČR (nebo identifikovaná osoba), klient je osoba povinná k dani v jiném členském státě s platným VAT ID ověřitelným přes VIES a jde o plnění s místem plnění v zemi příjemce dle § 9 odst. 1 ZDPH.

V obou případech aplikace účtuje 0 %, sumace neukáže DPH řádky a do PDF přidá zákonnou poznámku — pro tuzemského klienta „Daň odvede zákazník (přenesená daňová povinnost dle § 92a zákona o DPH)", pro zahraničního „…dle čl. 196 směrnice 2006/112/ES". EU plnění se současně vykáže v souhrnném hlášení.

38.4.2 Jak RC zapnout

1. Profil klienta: v Klienti → Editace zaškrtni Reverse charge. Tím se RC předvyplní na dokladech pro tohoto klienta.
2. VIES ověření DIČ: u zahraničního DIČ (jiný prefix než CZ) ověří tlačítko Detaily plátce DPH registraci přes evropský VIES. Bez platného VAT ID partner na RC nárok nemá.
3. Editor faktury: checkbox v hlavičce; přepnutí RC mění jen hlavičkový režim dokladu, nominální sazby položek zůstávají.

RC doklad v cizí měně má vlastní pravidla přepočtu pro výkazy — viz § 36.

38.5 Zahraniční fakturace — EU, OSS a třetí země

38.5.1 Co aplikace pokrývá

38.5.2 OSS (One Stop Shop) — co dělá aplikace sama

Režim OSS má vlastní kapitolu: 43. Režim OSS (One Stop Shop) — nastavení, odvození řádku, plnění k ručnímu posouzení, hromadná úprava, doložka na dokladu, účtování na 345.100, přepočet kurzem ECB, podání, archiv a evidence § 110f. Tady stačí vědět tohle:

• Zařazení řádku do OSS se odvozuje automaticky ve všech kanálech — v editoru, při importu, u pravidelné fakturace, při synchronizaci z iDokladu a Fakturoidu, při čtení PDF i přes veřejné API. Ruční označování řádků není potřeba.
• Rozhoduje nezávislý číselník sazeb členských států, ne uživatelem zadaná sazba: sazba, kterou číselník v zemi dodavatele nezná, se nikdy nevykáže jako tuzemské plnění — cizí daň by jinak tiše skončila na ř. 1 českého přiznání.
• OSS řádky se nezahrnou do českého přiznání k DPH, kontrolního hlášení ani Knihy DPH a účtují se na vlastní účet 345.100, aby zůstatek 343 pořád seděl na přiznání.
• Práh 10 000 EUR aplikace sleduje na stránce OSS přiznání — čerpání za kalendářní rok, rozpad po zemích a upozornění od 80 % i po překročení. Přepočet je orientační a režim sám nezapne.
• Plnění, u kterých si systém není jistý, označí k ručnímu posouzení; najdeš je filtrem Místo plnění (OSS) v seznamu faktur a vyřešíš hromadnou akcí Nastavit OSS.
• Historické doklady nemusíš zadávat ručně — import vydaných faktur režim OSS odvodí sám, viz § 21.4b.
• Doklad s OSS řádkem se neexportuje do Pohoda XML ani Stereo XML — ty formáty nemají kam zapsat zemi spotřeby.

Postup ve zkratce: zapni OSS režim v Nastavení → Daně a účetnictví, založ si sazbu členského státu se správnou zemí (např. SK-23 se zemí SK) a vystav fakturu. Podklad a XML OSSEI1 najdeš v Daně → OSS přiznání.

Příklad: slovenský spotřebitel, prodej zboží na dálku nad prahem

Slovensko má od 1. 1. 2025 základní sazbu 23 %. Faktura slovenskému spotřebiteli nad OSS prahem má mít:

• DIČ vystavitele s prefixem CZ,
• DIČ příjemce prázdné (B2C),
• sazbu DPH 23 % ze sazebníku se zemí SK,
• měnu typicky EUR,
• OSS doložku na dokladu (aplikace ji doplní sama).

Daň se odvede přes OSS, ne přes tuzemské přiznání.

38.5.3 Export mimo EU není reverse charge

Pro službu poskytnutou klientovi mimo EU (např. americkému) se v ČR uplatňuje 0 % — plnění je mimo předmět české DPH dle § 9 odst. 1 ZDPH. To není reverse charge v právním slova smyslu: checkbox „Reverse charge" je určený pro EU režim a § 92a a generuje českou zákonnou poznámku, která pro třetí zemi není přesná. Pro export mimo EU použij sazbu CZ-0 a do poznámky pod položkami doplň anglický text typu „Outside the scope of EU VAT — § 9(1) of Czech VAT Act". Do souhrnného hlášení takové plnění nepatří.

38.5.4 Registrace k DPH ve více zemích

OSS pokrývá B2C plnění do EU a registraci v cílových státech ve většině případů nahradí. Nepokryje ale situace, kdy máš v cizí zemi skutečnou registraci k DPH — typicky e-shop s lokálním skladem, kde plnění začíná i končí v jiném státě.

MyÚčto má jeden dodavatelský profil s jedním DIČ. Workaround: založ druhého dodavatele (Systém → Firmy → Přidat) a přepínej mezi nimi přepínačem v hlavičce — viz 95. Více dodavatelů. Není to plnohodnotná multi-jurisdikční podpora: přiznání k DPH pro každou zemi řeš s místní účetní.

38.6 Co MyÚčto dělá a co nedělá

38.6.1 MyÚčto dělá

• Vystavení dokladu — faktura, zálohová, daňový doklad k platbě, dobropis, storno, zjednodušený doklad
• Evidence faktur, klientů, zakázek, plateb; pravidelnou fakturaci, upomínky a hromadné akce nad doklady
• Generování PDF s QR platbou (SPAYD pro CZK, SEPA EPC pro EUR) a odesílání e-mailem přes vlastní SMTP
• ARES, VIES a registr plátců DPH (CRPDPH) — doplnění údajů, ověření VAT ID, kontrola zveřejněných účtů a nespolehlivého plátce (§ 109)
• Bankovní importy GPC/ABO i PDF výpisů (KB, Fio, ČSOB, Raiffeisenbank, Česká spořitelna, mBank, Creditas a další), e-mailová avíza z IMAP, chytré párování plateb a platební příkazy
• AI extrakci přijatých dokladů (Anthropic, Azure OpenAI, OpenAI, Google Gemini) — vždy jen jako návrh k potvrzení člověkem
• Export pro účetní v šesti formátech: PDF ZIP, ISDOC 6.0.2, Pohoda XML, Stereo XML, Money S3 XML, CSV, plus hromadný měsíční ZIP
• Podvojné účetnictví i daňovou evidenci — účetní deník, hlavní knihu, předvahu, rozvahu, výsledovku, saldokonto, majetek a odpisy, uzávěrku, automat účtování
• Sklad a e-shop — skladové karty, příjemky/výdejky, inventury, oceňování klouzavým průměrem, katalog, cenotvorbu z nákupní ceny
• Mzdy — úplný mzdový modul (osobní karty, pracovní vztahy, docházka, absence a dovolená, mzdové složky, mzdový běh, srážky a exekuce, výplatní pásky, mzdový list, platby odvodů a účetní můstek) i jednodušší Mzdovou rekapitulaci; úplné mzdy zatím používejte ve zkušebním provozu podle upozornění níže
• XML pro EPO portál MFČR: přiznání k DPH (DPHDP3), kontrolní hlášení (DPHKH1), souhrnné hlášení (DPHSHV), daň z příjmů (DPFO/DPPO — řádné, opravné i dodatečné, vč. hospodářského roku) a OSS přiznání (OSSEI1)
• Podání na EPO ve dvou režimech: přímé podání se ZAREP (uznávaný elektronický podpis kvalifikovaným certifikátem, test oficiální podatelny a po samostatném potvrzení skutečné odeslání) a asistované podání (odeslání snapshotu na oficiální endpoint a otevření předvyplněného formuláře) — viz 93. EPO podání a archiv
• Rozšířené opravy DPH — § 43, § 46, § 74b, § 79 a § 79a
• Pojistné OSVČ: přehled sociálního pojištění pro ČSSZ jako validovanou XML datovou větu a přehled pro zdravotní pojišťovnu jako PDF pomůcku
• Archiv podání s otiskem SHA-256, doručenkami a rekonciliaci podaného stavu proti dnešním datům
• REST API v1 (OpenAPI 3.1), MCP server a klientský portál

38.6.2 MyÚčto nedělá

• Produkční mzdy jako jediný zdroj — zatím. Mzdový modul běží ve zkušebním provozu: výsledek, odvody, dokumenty i podání je nutné ověřit proti jinému důvěryhodnému zdroji a modul nemá být jediným podkladem pro výplatu ani pro zákonné podání
• IOSS ani režim mimo EU — vede se pouze režim EU OSS
• Podání OSS přes EPO — OSSEI1 se podává v samostatné aplikaci MOSS/OSS Daňového portálu, přímý ani asistovaný kanál ho proto nenabízí (§ 43.8.5)
• Jednotné automatické odeslání všech mzdových podání — JMHZ lze po výslovném potvrzení řízeně odeslat přes VREP nebo ISDS a následně evidovat stav a protokol. Ostatní výstupy se podle druhu připraví ke stažení nebo se jejich splnění pouze zaeviduje; kanály zdravotních pojišťoven nejsou jednotné a část postupu zůstává ruční
• Podání bez tvého potvrzení — ani přímý kanál nic neodešle sám; kontrola částek a rozhodnutí podat zůstává na člověku
• Výrobu a kusovníky (marži lze spočítat, ale výrobní zakázky ne)
• Insolvenční rejstřík
• Daňové poradenství — všechny výstupy jsou pomůcka k ověření

Standardní tok je: MyÚčto vystaví doklady → zaúčtuje je → vygeneruje výkazy → uživatel nebo účetní je zkontroluje → podá se přímo z aplikace a archivuje se doručenka. Export do Pohody, Sterea, Money S3 nebo ISDOC je volitelný — hodí se, když část agendy řešíš jinde, ale není nutnou součástí postupu.

38.7 Když si nejsi jistý

V pochybnostech platí jednoduchá poučka: vyber konzervativnější variantu a zeptej se účetní.

• Nevíš, jestli má klient nárok na RC? → Nepoužij RC, dej 21 %. Klient si DPH odpočte, ty odvedeš. V nejhorším řešíš opravným dokladem.
• Nevíš, jestli plnění patří do tuzemska, nebo do OSS? → Neháduj sazbu. Ověř si, jestli je odběratel osobou povinnou k dani (má DIČ), jestli jde o TBE službu nebo zboží na dálku, a jestli jsi přes práh 10 000 EUR. Pokud se ukáže, že řádek patřil jinam, opravuje se to opravným OSS podáním za původní čtvrtletí (§ 40.8.3), respektive dodatečným přiznáním — ne dorovnáním v běžném období.
• Řekne ti klient, že DPH je špatně? → V editoru opravíš a vystavíš opravný daňový doklad. Jestli šlo o chybnou výši daně (špatná sazba), není to dobropis — patří to do evidence § 43 a do dodatečného přiznání za původní období.
• Nevíš, jestli už jsi plátce? → Zkontroluj banner v Daně a účetnictví. Plátcovství vzniká ze zákona z obratu, ne přihláškou; doměrek jde zpětně ode dne vzniku.

→ Pokračuj na 39. Výkazy DPH, 43. Režim OSS, nebo se vrať na INDEX.